Bloodmoon - Supportforum

Zpět   Bloodmoon - Supportforum > Společenská Oblast > Fanart, Příběhy, Poemy

Odpovědět
 
Možnosti Zobrazování
Staré 30.10.2012, 20:28   #1
Temnoron
Přeživší
 
Avatar hráče Temnoron
 
Datum registrace: 26.11.2011
Příspěvky: 0
Standardní Žoldnéř


Žoldnéř

První kontakt

Už je deset večer a v tomhle malém baru v zapadlé uličce se skoro nic neděje. Barman leští sklenice, nějakej ožrala si dal šlofíka a chlápek u baru se furt dívá na fotku a háže do sebe jednu sklenku wisky za druhou. ,,Co tu jen dělám? Nebejt toho dopisu tak bych sem ani nelezl. I když na ftip je to moc kýčovyté. Přece by nikdo nedával do obálky tisíc dolarů jen ze srandy. Ale ten vskaz." ,,Čekej na červenou."
Pak my to docvaklo. Do baru přišla žena a sundala si černý kabát pod kterým měla rudé šaty, posadila se u baru a obědnala si dvě deci červeného. Vstal jsem ze židle a posadil se vedle ní. Její parfém přímo dráždil mé smysli, její postava mě celého rozpalovala stejně jako toho chlapíka co údivem z ní upustil fotku držíc skleničku kterou zrovna dopil. Nejvýc mě však přitahovali její dlouhé černé vlasi které jí stékali po zádech a ramenou jako černý vodopád.
,,Tak pěkná žena by se neměla toulat sama. Mohl by na ní vyrazit nějakej úchyl nebo zlej pes."
Z hluboka se napila, olízla si rty malované krvavě rudou rtěnkou. A změřila si mě pohledem.
,,Tak to bych asi potřebovala silného ochránce který by mě doprovodil do mého bytu."
,,A jak by měl vypadat ten ochránce?"
Znovu si mě prohlédla. Tvářila se mlsně jako šelma na tučného zajíčka. Vypila zbytek vína a já ukázal barmanovi že jí to zaplatím.
,,Měl by být vysoký, silný, pohledný, oděný do černého kabátu a tmavě modrého svetru a džínů. A měl by být i kavalír."
Zaplatil jsem účet a došel s ní ke dveřím kde jsem sundal z věšáku kabát, oblékl jí ho a otevřel jí dveře. Když jsem zavýral ten ožrala zrovna spad ze židle.
Tiskla se ke mě když jsme procházeli temnými uličkami. Ten parfém sice hezky voní ale brání jiným pachům. Něco jsem zaslechl. Z postraní uličky vyšli tři muži. Mněli na sobě džíny, černý tryčka, kulichy naražený na hlavách, černý brejle a kožený bundy s vyšitou kapkou krve na zádech. Zastavyl jsem se a schoval ji za sebe.
,,Podívejte kavalír. Myslíš že nás přemůžeš?"
Sundal jsem si kabát a podal jí ho. Ukázal jsem jí k postraní uličce tak tam zaběhla. Kožeňáci se rozestoupili aby mě obklíčili.
,,Hej Frede skoč pro tu holku my to zvládnem."
,,Tak jo ale nechte mi kousek jasný."
Fred se mě pokusil obejít z prava tak jsem mu zaterasil cestu.
,,Ten má teda odvahu. Ha,ha. výš vůbec kdo jsme?"
,,Parta teploušů?"
,,Tak se koukni!"
Všichni otevřeli tlamy a cenili na mě dlouhý špičáky. Sundali si kulichy, pod kterýma měli bílí vlasy a brýle kterýma kryli krvavě rudý oči.
,,Skusím hádat. Tři nasraný albínský teplouši."
,,Ty asi o upírech nic nevýš co? Tak mi ti to předvedem. Frede kašli na ni jdem na něj."
Vystartovali na mě. Fred byl nejblíž. když mě chtěl kousnout natáh jsem mu jí až mu ty špičáky vlítly do krku. Když se začal dusit popad jsem ho a hodil na dlouhána kterej po mě skočil. Oba jsem je tím srazil na zem. Třetí upír vytáhl nůž a rozeběhl se na mě. Včas jsem uhnul, sebral mu nůž a vrazil mu ho do břicha. Předklonil se, chytil nuž a začal se chechtat.
,,Haha, ty pitomče. Musel by bejt stříbrnej aby mě to zabilo.Hahaha."
Vzal jsem ho rukama za hlavu, nohou jsem si stoup na jeho rameno a po odrazu jsem jeho hlavu hodil dlouhánovy akorát čelem na čelo. Fred už byl tuhej, válel se ve vlastní krvy která mu vytekla z huby. Nejspíš mu ty špičáky propíchli tepnu a jed z nich zabránil regeneraci. Dlouhán se zvedl držíc se za hlavu, rozhlédl se a když zjistil že jeho kumpáni jsou mrtvý začal pištět jak netopýr. Prsty se mu natáhli snad do dvoumerové délky, bunda s trykem zněj spadli když se mezi prsty a trupem natáhla kůže. Narostl mu pěknej rypák a ušiska. Na nohou se mu protáhly paty a prsty se sformovali do pařátů. Teď vypadal jako obří bílí netopír v džínách.
,,Teď tě zabiju."
Jeho hlas se změnil, už to nebyl lidský sebejistý hlas ale hlas vsteklé bestie. Znovu zapištěl a vznesl se do vzduchu. Chvýli na mě čuměl těma vsteklejma očima jako dravec na kořist. ,,Jen poleť. Aněco uvidíš." Vytasil jsem svou stříbrnou mačetu. Když mě jeho drápi jen tak tak minuli sekl jsem mu do křídla a on se svalil na zem. Úplně ignoroval své zranění a rozběhl se na mě. V tu chvýli jsem se vystrčil tesáky a zahryznul se mu do krku. Když jsem ho pustil spadl na zem jak hadrovej panák. Zasunul jsem mačetu, došel k postraní uličce kde stála ta žena. Opírala se o zeď a hulila. Když mě uvyděla zahodila cigáro a vyrazila ke mě. Čekal bych že bude vyděšená k smrti ale byla spíš znuděná. Její chtivý výraz zmizel, vystřídal ho uspokojivý i když znuděný usměv. Podala mi kabát který jsem si nasadil.
,,Tak co? Hotovo?"
,,Jo."
,,Tak fajn. Tady máš zbývajících pět tisíc."
Opřela si nohu o patník, vyhrnula sukni a z podvazku vytáhla štos bankovek a podala mi je. Vzal jsem peníze a strčil je do vnitřní kapsi.
,,Kdo vlastně si?"
,,Sára Williemsová a ty."
,,John Likas."
,,Výš Johne, zastupuji jistou organyzaci která se zabývá likvydací nebezpečných tvorů a můj nadřízený by tě k nám rád přijal."
,,A kdo je ten tvůj nadřízený?"
,,To nevým. Vždycky mi jen pošle dopis s fotkou a popisem cíle a určenou částkou pro mě a pro agenta."
,,Jak jste přišli zrovna na mě?"
,,Můj bývalí agent zemřel při boji se zombím. Nevěděla jsem co dělat než mi šéf před týdnem poslal dopis ve kterém byla tvá fotografie s popisem kde tě mám hledat. Jenže tam nebylo ani jméno nebo bydliště. Tak jsem chodila po barech, hospodách, hernách a bordelech až jsem tě uviděla ve stakebaru. Od tamtud jsem tě sledovala až k tvému bytu a hodila ti obálku s dopisem a penězi."
,,Kde vlastně bydlíš?"
,,Na proti tvému bytu hned přes silnici. Tak co kdyby jsi mě odvedl domů jak jsme plánovali před tím útokem?"
,,Tak dobře."
Znovu se na mě tiskla a její parfém a vůně jejích vlasů mě přímo rozpalovaly. Cestou už žádné nebezpečí nehrozilo. Tu a tam nějakej bezdomovec nebo ožrala. Došli jsme až k činžáku kde bydlí. Doprovodil jsem jí ke dveřím a chtěl odejít ale než jsem se stihl otočit vzala mě za ruku a vtáhla do vnitř. Skočila mi kolem krku a začala mě zuřivě líbat. Nohou zavřela dveře a vedla mě k posteli, cestou ze mě i ze sebe strhávala oblečení až mě hodila na postel celého nahého. Stála u postele a sundala si ty rudé šaty a stejně rudé krajkové kalhotky. Její posava je nádherná pevné trojky, štíhlé a opálené tělo. Skočila na mě a celou noc jsme se milovali. Když jsem se ráno probudil spala vedle mě klidně a spokojeně. Až teď jsem si všiml chloupků na uších jako mám já. Zpozorněl jsem když pošťák prohodil tučnou obálku škvírou na dopisi. Vstal jsem a oblékl se. Dal jsem na kafe a skočil do nedalekého obchůdku pro koláče. Když jsem přišel ještě spala a konvice začala pískat. Připravyl jsem dvě kávy s čerstvými koláči na stůl. Drápem jsem otevřel obálku ve které bylo dvanáct tisíc a dopis. ,,V Pařížském Notre Damu se skrývá upír maskující se za kněze. Prošetři jestli je nebezpečný! Pokud ano je nutná likvidace. Po této misi přijeď do Itálie! Na letišti bude čekat kněz se znamením černého kříže v bílém poli na erbu který bude mít u sebe. Hodně zdaru. Abrahám Van Helsing."
,,Tak tohle bude zajímavé."
Temnoron je offline   Odpovědět s citací
The Following 2 Users Say Thank You to Temnoron For This Useful Post:
Odpovědět

Možnosti
Zobrazování

Pravidla přispívání
Nemůžete zakládat témata
Nemůžete odpovídat
Nemůžete přidávat přílohy
Nemůžete upravovat své příspěvky

BB kódy: Zapnuto
Smajlíci: Zapnuto
[IMG] kód:Zapnuto
HTML kód:Vypnuto

Přejít do sekce


Zobrazený čas je SEČ +1. Aktuální čas 22:31.


Běží na: vBulletin® Version 3.8.4
Copyright ©2000 - 2019, Jelsoft Enterprises Ltd.
Copyright ©2011 by 'Playa Games GmbH'